ach deníčku...musím ti honem povědět co se stalo. Zdál se mi sen. Ležel jsem na louce plné růžových květinek. A potom ke mě přiběhl bob ať jdu za ním tak jsem ho následoval. Najednou se před námi vztyčil růžový hrad. Bob vytáhl z kapsy klíč a odemknul velká vrata. Já sem tam zaklídl růžovou postel a......potom jsem se probudil ...lépe řečeno probudil mě jakýsi rachot. Podíval jsem se co to je a uviděl jsem boba jak drží pastelky a náčrtník a kolem něho leží kytara brrjle a paličky. když si všimnul že jsem se probudil hodil po mě zlostný pohled a potom spustil jak jsem mu to mohl udělat...
Milý deníčku...dneska je to asi poslední zápis,mamka mě totiž kontroluje po telefonu jestli už spím...., ale nevím, co zlého se mi ještě bude zdát...vypadáto, že Bobík je na mě naštvaný a já nevím jak se mu omluvit.....Nechci si to s ním rozházet....rozhodl jsem se, že mu zítra nakreslám krásné přáníčko...a budou tam všude srdíčka a roztomilí smajlíci...vím, Bob je trochu mrzout ale po tomhle určitě roztaje...
Gee na mě byl zase ošklivý. Společně s Mikeym si ze mě utahovali, z mých vlasů....nejdřív mi do nich dají žvýkačku a pak se mi smějí. Asi to řeknu mamce a taky Geeho mamce, ta mu dá....
Tak deníčku pac a pusu, doufám že už nebudu mít dneska žádné ošklivé noční můry
Gee na mě byl zase ošklivý. Společně s Mikeym si ze mě utahovali, z mých vlasů....nejdřív mi do nich dají žvýkačku a pak se mi smějí. Asi to řeknu mamce a taky Geeho mamce, ta mu dá....
Tak deníčku pac a pusu, doufám že už nebudu mít dneska žádné ošklivé noční můry
Ahoj deníčku, dneska jsem vstal obzvlášť brzo, nemohl spát- pořád jsem myslel na Boba a na to,, že je na mě naštvanej. Svůj plán, udělat mu přáníčko, jsem hned udělal. Zeptal jsem se Gerarda, jestli si můžu pučit jeho pastelky- samozřejmě, hned mě odbyl a řekl, že ON kreslí jenom tužkou a ještě se mě zeptal, na co chcu pastelky, když kreslim jak 3-letej šimpanz. Chtěl jsem se tomu zasmát, ale nešlo to. Byl sem naštvanej. Už zase. Kreslení přáníčka jsem teda odložil a šel do koupelny. Někdo tam byl.
Vim že se to nemá, ale otevřel jsem dveře a uviděla nahatýho Franka jak si holí pindíka...(:D:D) Když mě uviděl, vyskočil, přiběh ke mě a zabouch mi dveře před nosem. A pak mi přes zavřený dveře nadával. Achjo... co sem komu udělal, že sou na mě všichni tak zlý?
Šel sem se napapat.. Dal jsem si Nesquik s mlýčkem. Mnam. Jako od maminky. Všiml jsem si, že mě při jídle zaujatě pozoruje Mikey. O co mu jde? On se do mě zamiloval???
Šel sem se napapat.. Dal jsem si Nesquik s mlýčkem. Mnam. Jako od maminky. Všiml jsem si, že mě při jídle zaujatě pozoruje Mikey. O co mu jde? On se do mě zamiloval???
a tak jsem se na něho v přesvědčení že mě má rád hodil zamilované očko. Ale deníčku on se na mě zašklebil. Došlo mi že je asi trochu naštvaný kvůli těm brýlím. A tak jsem si ho nevšímal a myslel si že odejde. A nakonec odešel. Já sem dopapinkal svoji vydatnou snídaňku a šel jsem se podívat co davaj v televizce. A to bys nevěřil deníčku byl tam můj oblíbený raníček o lokomotivkách. Byl jsem štěstím bez sebe a pozoroval jsem děj pohádky ale přišel frank. Prosil mě abych nikomu neřikal že se TAM holí že by si všichni mysleli že je buzna. A já ho měl konečně v hrsti deničku
Ale já zůstanu Bobíkovi věrnej, ať si nemyslí. Musím pro NĚJ něco vymyslet. Možná....ale ne, to ne, deníčku, to by se mu nelíbil. Deníčku, ta máš ale nápady......Ale teď mě napadlo, že ti zlí wayovi tu odpoledne nebudou. A Frankin určitě odjede taky......hmmmm asi nachystám Bobíkovi nějaký překvápko.....To se mu bude líbit....
tak konecne je to tady..Wayovi odjeli a vzali sebou i toho protivnyho Franka.nemuzu uverit ze jsou pryc,najednou mam pocit absolutni rovnovahy..Bobik spi,vsiml sem si ze ve spanku vypada jeste vic sladce nez normalne..vis denicku,hodne jsem premyslel o me a Bobovi a myslim ze bysme si hodne rozumeli.Ve vsem,vsak vis!! ihned jak ti provokateri odjeli zasel jsem do sveho pinkhouse a vytahl zaprasenou krabici
od Bobovi postele sem pak posypal cestu az ke mne do pokoje kvitky z ruzi,ktere byli v krabici..u me na stole sem pak rozdelal baleni susenek z Italie,ktere sem si schovaval na zvlastni prilezitost..myslim ze ted je na ne vhodna chvile..zatemnil jsem okna,rozsvitil intimni osvetleni,provonel vzduch ruzovym parfemem a pustil prijemnou hudbu..jo abych nezapomel,snazil jsem se ucesat...Snad se to bude Bobobi libit,uz se nemuzu dockat az se probudi...
čekal jsem asi půl hodiny, netrvalo to dlouho a Bob se probudil. Měl tak sladce rozcuchaný vlasy... Promnul si oči, protáhl se a ještě v polospánku řekl:"Co to má jako znamenat?" řekl to naštvaně. Už zase. Je pro něj asi těžký, dávat najevo svoje pocity. Usmál jsem se na něj a řekl, že to je pro něj překvapení. Nevěřil svým očím.
Čekal jsem co udělá. On tam jen tak stál a zaraženě si mě prohlížel. Ležel jsem krásně naaranžovaný ve vyzývavé poloze a v růžovým třičku.
Ještě chváli koukal a pak se otočil a odešel. Co to má znamenat??? Kam šel? Vstal jsem a rozběhl jsem se za ním. Ozvaly se moje dřevěné nohy (přece jen půl hodiny ve stejné poloze) a já spadnul. Rozbil jsem si kolínku a začal jsem brečet. Za chvíli se objevil Bobík a začal mě utěšovat... Hehe
Ještě chváli koukal a pak se otočil a odešel. Co to má znamenat??? Kam šel? Vstal jsem a rozběhl jsem se za ním. Ozvaly se moje dřevěné nohy (přece jen půl hodiny ve stejné poloze) a já spadnul. Rozbil jsem si kolínku a začal jsem brečet. Za chvíli se objevil Bobík a začal mě utěšovat... Hehe
donesl mi takovou krásnou náplast s Garfieldem byla uplně krásná no a když mi tu náplast lepil byl tak roztomioučkej a sladkej nemohl jsem se na něho vynadívat přestal jsem brečet a bobík mi utřel moje slzičky a pak.....
jsem se mu dlooouze zadíval do očí ale on pohledem uhnul a začal se červenat. Chytnul jsem ho za jeho bradu ale on se mi ňák vysmíkl a utekl. Naštvaně sem si lehl na postel a čekal až se vrátí...a čekal.....řekl jsem si že bych tu nemusel jen tak ležet a čumět do stropu a tak jsem si vytáhl moji nejoblíbenější knížku Sněhurka a sedm trpaslíků kterou mi maminka darovala když mi bylo šest a začetl se. Zrovna v té nejlepší pasáži mě vyrušilo klepání na dveře. Zařval jsem dále. Vstoupil bob a deníčku to bys nevěřil co mě na sobě za oblečení. Růžové tričko se srdíčkama a jakysi kalhoty. Taky růžový. Potom se mě zeptal jestli si může číst se mnou a lehl si ke mně
bylo to tak vzrušující! Střídali jsme se s Bobem ve čtení Sněhurky. Chvíli četl já, chvíli pak on. Když to skončilo větou "A žili šťastně až do smrti", podíval jsem se Bobovi do očí a usmál se. On mi to oplatil a pohladil mě po vlasech. Škoda, že jsem to přes to afro necítil. Na tváři se mi objevoval ruměnec a Bobovi taky. Bylo to hrozně sladký. Najednou Bob vstal a pustil náš CD přehrávač. Začala se z něj linout pomalá romantická melodie. Ááááách... Bob přinesl do postele ty italský oplatky a začali jsme se krmit. Sice jsme nic neříkali, ale i přesto jsem cítil, že mě Bob miluje...
po dnech té neskutečné křivdy od ostatních členů to bylo opravdu krásný rozptýlení...aaaaaaaa deničku.......... deničku ja sem tak šťastný..nejde to vyjádřit ani písmenky ani slovy...mám chuť léétat...fííííííííííííííí odletět s mojim bobankem někam pryč od gerarda a franka a majkýho...užívat si jenom jeho a relaxovat a potom dělat blbosti a číst si další pohádky a dívat se na romány a usínat spolu a.......ja ho prostě miluju!!!!!...potom se zase ozvu deničku paaaa
nedate aj stvorku? akoze ja wem ze to je wymysel ale je to dobre =))